|
Kůže je důležitým orgánem našeho těla: je ochrannou bariérou proti pronikání mikroorganismů a proti ztrátám tekutin - vysychání, současně je však propustná natolik, aby odpařováním tekutin (pocením) a prokrvením mohla regulovat tělesnou teplotu. Je dále orgánem senzorickým, jímž vnímáme dotyky, pocity tepla, chladu a bolesti. Kůže vzniká v embryonální fázi jako nejčasnější a nejcitlivější orgán. Lidské embryo vyvíjí svůj hmat před všemi ostatními smysly. Ve stáří osmi týdnů, při délce pouhých 2,5 cm, vyvolá u embrya pohlazení v oblasti hlavičky mírné uhnutí. Experimentální výzkumy ukázaly, že normální flóra zabraňuje růstu škodlivých mikrobů. Nukleázy (enzymy, které štěpí DNA) z kožních zárodků chrání i proti virům. Používání výrobků se silně antimikrobiálními vlastnostmi narušuje normální kožní flóru stejně jako látky neodpovídající normální, kyselé hodnotě pH kůže. V každodenním boji proti infekcím a znečištění je naše pokožka v první frontové linii! Potřebujeme ji tedy chránit a posilovat se zvláštní péčí. Když se tato ochrana poruší, ať už alergií, kousnutím hmyzem, popáleninami nebo jen extrémním počasím, naše pokožka potřebuje něžnou péči na posílení léčebného procesu, abychom se vyhnuli infekcím.
K čistění obličeje se nejlépe hodí čistící emulze, která obsahuje mírné tensidy, vysoký podíl tuků a má faktory udržování vlhkosti. Přísady pro dodávání mastnoty jsou při čistění obličeje nevhodné, protože zabraňují optimálnímu výsledku čistění např. při odstraňování make-upu. Doporučit je možno rovněž absorpční ( nečistotu vážící) čisticí prostředky s obsahem ovesné mouky a hydrolipidovýchch olejů. Ke koupelím se doporučují koupelové oleje, přičemž se doporučují koupele ve vrstvách. Takto označujeme koupele, při kterých se ošetřující prostředek dává přímo do vody. Na povrchu vody výrazně rozpoznáváme plovoucí film oleje, případně takzvaná "mastná oka". Tyto koupele zanechávají mastný film na pokožce a tím jsou zvlášť účinné. Koupelové pěny a jiná pokožku vysušující opatření (natírání roztoky s obsahem alkoholu, např. Alpa apod.) byste se měli vyvarovat. Suchá kůže atopika je velmi citlivá na vysušení a podráždění. Proto byste měli změnit Vaše návyky při čistění kůže. Přehnaná hygiena může být příčinou dráždění kůže. Obzvláště v chladném ročním období, ve kterém je kůže náchylná k vysýchání, není ani z hygienického hlediska většinou nutné se denně vydatně sprchovat. Po každém kontaktu s vodou se doporučuje vhodně kůži ošetřit. Kontakt se substancemi, dráždícími pokožku – i pod prahovou hodnotou – je pro suchou kůži velmi škodlivý a může vést k chronickým ekzémům.
Na pokožce se střídají zarudlá místa vedle bledých, protože prokrvení je nerovnoměrné. Často se také setkáváme s nerovnoměrnou pigmentací. Způsobují to šupiny, absorbující ultrafialové záření, takže předtím šupinaté oblasti se především v létě jeví jako bledé vedle normálně opálené kůže. Projevy vysýchání jsou obzvláště ohroženy oblasti bérců, bočních částí trupu a paže. Pro suchou kůži je typické dlouhodobě se vyskytující svědění, které je často – přes pouze nepatrné změny kůže – velmi výrazné. Lidé se suchou pokožkou jen zřídka trpí onemocněním typu akné nebo růžovky. Citlivost kůže vůči chemickým noxům (škodlivinám), především alkalickým mýdlům, roste. Vláčnost zrohovatělé vrstvy se rovněž ztrácí, což může vést k tvorbě vrásek. Z mazu, z produktů rohovatění a z potu vzníká i přírozený faktor udržování vlhkosti (NMF) kůže. Pomocí této substance, která váže vodu, se voda zdržuje v rohové vrstvě a zabraňuje jejímu úbytku. Voda je rozhodující substancí pro vláčnost zrohovatělé vrstvy. Je-li suchá kůže navíc zřídka mazána nebo používají-li se k péči nevhodné preparáty, jsou nežádoucí změny kůže jisté. I faktory životního prostředí jsou rozhodující pro vytvoření suché kůže: převážně v zimních měsících panuje v klimatizovaných nebo vytápěných místnostech příliš nízká vlhkost vzduchu (požadovaná hodnota je minimálně 55 %), což podmiňuje vysýchání rohovatějící vrstvy. Jako důležitý faktor zatěžování kůže je třeba uvést také sluneční záření, které kůži velice vysušuje. Profesionální kontakt s chemickými dráždivými látkami, jako jsou organická rozpouštědla, která kůži silně odmašťují, nebo s alkalickými a kyselými roztoky vyžaduje zvláštní a důslednou péči.
O svoji kůži pečovali lidé prakticky od Adama. Některé jejich recepty na krásu bychom bez obav mohli vyzkoušet i dnes, jiné nejsou právě nejlákavější. Tak či onak, malá procházka historií krásy bude jistě poučná i zábavná. Peršané odstraňovali skvrny v obličeji mastí z páchnoucího potu ovčí vlny, který byl smíšený s medem. Ve středověku už koupání tak oblíbené nebylo, nicméně různé balzámy, parfémy a vonné oleje byly u šlechty velmi populární. Urození lidé nosili u pasu takzvaná voňadla, tedy lahvičky s vůní dováženou většinou z Arábie. Jejich úkolem bylo zakrýt zápach, který se kolem nich při nedostatečné hygieně mohl šířit.
Nikotin obsažený v tabákovém kouři ovlivňuje negativně organizmus jako celek. Stahuje cévy, podporuje vznik nádorových onemocnění. Pokožka dlouholetých kuřáků bývá zhrubělá, vrásčitá. Kolem úst se tvoří hluboké brázdy, které kosmeticky prakticky nelze korigovat. Kůži prospívá pravidelný pitný režim. Pokožka, která trpí nedostatkem tekutin, rychleji stárne. V dehydratované kůži nedochází ke kvalitní látkové výměně a těžko se pak zbavuje škodlivin. Zdravý člověk by měl denně vypít až 2,5 l tekutin, nemocným je doporučováno až 2x tolik. Pijte minerální vody, čerstvé ovocné a zeleninové šťávy a Vaše pokožka bude zdravá a hladká. Sedavý způsob života má za následek zpomalení všech tělesných pochodů. Dochází i ke zbrzdění procesů, které vedou k obnově pokožky. Kůže se nedostatečně regeneruje a není schopná vyplavovat škodliviny, které ji zatěžují. V noci přichází chvíle, kdy regenerační procesy v kůži vrcholí. Ve spánku vytváří kůže nové buňky, kterými nahrazuje ty odumřelé. V kůži se odehrává mnoho chemických procesů a je proto potřeba dopřát pleti dostatečně dlouhý odpočinek. Přestože není možné si uchovat spánek „do zásoby“ i ti, kteří si nemohou dopřát alespoň 6-7 hodin spánku denně, by se měli alespoň jednou za několik dní dobře vyspat. Pobyt na čerstvém vzduchu přispívá ke kvalitní regeneraci pokožky. Dochází k jejímu prokrvení, zrychluje se látková výměna a navíc, pobyt v přírodě má protistresové účinky.
|
